O dávání a braní

Jsou lidé, kteří mnohem raději dávají, než dostávají. Pár jich takových znám. Jsou to opravdu úžasní a báječní lidé, kteří by se pro vás rozdali. Nikdy vás nenechají ve štychu a na holičkách, vždy a za každých okolností vám pomohou, i kdyby přitom sami měli nějakým způsobem strádat. Tyto vlastnosti, které zde popisuji, mívají velmi často naši rodiče. Existují sice takoví, kterým jde spíše o vlastní prospěch, než o prospěch dětí, ale chci věřit, že jich není mnoho. Já mám však na mysli lidi, kteří jsou úplně cizí, dokonce je nemůžete označit ani za své přátele, a přitom vždy raději rozdávají, než dostávají. Zkrátka přináší jim to radost, naplňuje je to určitým uspokojením.

Obdarujte, prosím

A proto bychom měli tyto lidi, zvláště jsou-li to naši přátelé nebo rodiče, přimět k tomu, aby alespoň narozeniny byly jejich jediným dnem, kdy budou dostávat a ne dávat. A protože už možná dopředu tušíte, že se budou zdráhat přijmout věcný dárek, může pro mě být báječným překvapením velkolepá oslava narozenin společně v kruhu rodiny a přátel a inteligentního příjemného kouzelníka.